Ázád Kašmír

jedna z Pákistánem ovládaných částí Kašmíru

Ázád Kašmír (urdsky آزاد کشمیر, Āzād Kašmīr, anglicky Azad Kashmir, plným názvem Ázád Džammú a Kašmír, urdsky آزاد جموں و کشمیر, Āzād Jamūñ va Kašmīr, anglicky Azad Jammu and Kashmir, AJK) je jedna z Pákistánem ovládaných částí Kašmíru, resp. původního indického státu Džammú a Kašmír (druhou takovou částí je Gilgit - Baltistán). Ázád v urdštině znamená svobodný, úřední název se však do většiny jazyků nepřekládá, protože sama vláda Azád Kašmíru dává v anglických textech přednost termínu Azad Kashmir před Free Kashmir. V češtině se název Svobodný Kašmír užíval pouze řídce v literatuře.

Ázád Džammú a Kašmír
(Svobodné Džammú a Kašmír)
آزاد جموں و کشمیر
(Āzād Jamūn va Kašmīr)
vlajka Azád Kašmíru
vlajka
znak Azád Kašmíru
znak
Geografie

Poloha Azád Kašmíru
Poloha Azád Kašmíru

Hlavní městoMuzaffarabad (مظفرآباد, Muzafar Ābād)
Rozloha13 297 km²
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bodKalejandar (6325 m n. m.)
Časové pásmo+5
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel3 965 999
Hustota zalidnění298 ob. / km²
Jazykurdština (úřední), paňdžábština, kašmírština a další
Náboženstvíislám
Státní útvar
Státní zřízeníautonomní stát v rámci Pákistánu
Vznik1947 (odtržení od indického státu Džammú a Kašmír)
PrezidentMuhammad Anwar Khan
Předseda vládySikandar Hayat Khan
Měnapákistánská rupie (PKR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1586 PAK PK
MPZPK
Telefonní předvolba+92
Národní TLD.pk

Ázád Kašmír sousedí na jihozápadě s Paňdžábem, na západě s Chajbar Paštúnchwou, na severu s Gilgit-Baltistánem a na východě s indickou částí státu Džammú a Kašmír.

Dějiny editovat

 
Mapa Azád Kašmíru

Po rozdělení Indie na Indii a Pákistán v roce 1947 a po indo-pákistánské válce došlo k dohodě o příměří, na jejímž základě Pákistán získal kontrolu nad částí státu Džammú a Kašmír. V další válce v roce 1971 byla část Ázád Kašmíru dočasně dobyta indickými jednotkami, ale o rok později byla na základě dohody o příměří opět vrácena.

Pákistán rozdělil svou část Kašmíru na dvě části:

  • Ázád Kašmír, 400 km dlouhý a 15 až 65 km široký pruh území na východ od Islámábádu a na jih od masívu Nanga Parbat (13 297 km²), s autonomním statusem
  • Gilgit-Baltistán (urdsky گلگت و بلتستان, Gilgit va Baltistān), do roku 2009 známý jen jako Severní oblasti, (urdsky شمالی علاقہ جات, Šimālī ʿilāqâ jāt, anglicky Northern Areas), mnohem větší území (72 496 km²) hor kolem strategické Karakoram Highway, prohlášené za součást Pákistánu, nemá však autonomii ani postavení člena federace jako jiné části země, místo toho je spravováno přímo federální vládou
    • Malou část Severních oblastí postoupil Pákistán v roce 1963 Číně.

Ani jedna z těchto částí nemá status a práva normální pákistánské provincie.

Správní členění editovat

Ázád Kašmír se dělí na 10 okresů (urdsky ضلع zila'a, množné číslo اضلاع azilā'a, anglicky district, množné číslo districts). Základ správního členění pochází ještě z dob Britské Indie, okres Púnčh byl přetnut linií příměří a stejnojmenný okres dnes existuje i v indické části Kašmíru.

Vláda AJK v srpnu 2009 zavedla dva nové okresy Haveli (Havélí) a Hattian Bala (Hatján Bálá), ale ani na svých stránkách zatím neuvádí jejich rozlohu a počet obyvatel. Nejsou k dispozici ani mapy, na kterých by nové okresy byly zakresleny. Okres Havélí byl zřejmě vyčleněn z Bághu (východní část), jeho správním centrem je město Kahúta (کہوٹہ). Okres Hatján Bálá byl snad vyčleněn z Muzaffarábádu – obec toho jména se na mapách objevuje v horách na jihovýchod od Muzaffarábádu, na trase autobusové linky, která jednou týdně překračuje linii kontroly do Šrínagaru v indickém Kašmíru. Určité pochybnosti však přináší další stránka vlády AJK[nedostupný zdroj], která tvrdí, že „A new districts of Havaile(Kahuta) and Hattian(Athmuqam) have also been declared in the north.“ („Nové okresy Havaile (Kahuta) a Hattian (Athmuqam) byly také vyhlášeny na severu.“) Město Athmuqam je totiž podle dosavadních map správním centrem okresu Neelum (Nílam).

Okres Urdsky Rozloha (km²) Obyvatel
1. Neelum Nílam ضلع نیلم 3 621 106 778
2. Muzaffarabad Muzafar Ábád ضلع مظفرآباد 2 496 810 000
3. Bagh Bágh ضلع باغ 1 268 417 000
4. Punch Púnčh ضلع پونچھ 855 439 000
5. Sudhamti Sudhantí ضلع سدھنتی 569 238 000
6. Kotli Kótlí ضلع کوٹلی 1 862 608 000
7. Mirpur Mírpúr ضلع میرپور 1 010 356 000
8. Bhimber Bhimbar ضلع بھمبر 1 516 326 000
9. Haveli Havélí ضلع حویلی
10. Hattian Bala Hatján Bálá ضلع ہٹیاں بالا

Externí odkazy editovat